Mipham Chökji Lodö se narodil 27. října 1952 ve východním Tibetu v Derge, v rodu šlechtických Athubů, jako synovec 16. Karmapy. Jeho narození bylo prý doprovázeno mimořádnými znamky: objevily se duhy neobvykle jasných barev, které zaplnily oblohu, a přes to, že byla zima, náhle začaly kvést květiny.
Ve věku čtyř let poznal staré mnichy z kláštera Jangpačhen, sídla Šamarpů. Ve věku šesti let uznal 16. Karmapa, mladého Miphama Čökji Loda, za čtrnáctého Šamarpu a dosadil ho na trůn při, zatím neformálním, ceremoniálu v Tsurphu, hlavním sídle Karmapů v Tibetu.
Poté, co Tibet opustil společně s 16. Karmapou, zůstal Šamar Rinpočhe ve starém klášteře Rumtek v Sikkimu. V roce 1963 zde byl 16. Karmapou Mipham Čökji Lodo, se souhlasem Dalajlámy, již oficiálně korunován na 14. Šamara Rinpočheho.
Zatímco pobýval v Rumteku, 16. Karmapa předal Šamarpovi kompletní učení a transmise školy Karma Kagjü, jako je celá sbírka Kagjü Ngag Dzö, sbírka Dam Ngag Dzö, Mahamudru, Gjačhen Kadzö, Čhagčhen Gjašung, Čigše Kündröl, zmocnění Drubthab Küntü a další rozsáhlé sbírky transmisí. Šamarpa také studoval v plném rozsahu klasické předměty Madjámaka, Pradžňapáramitá, Abhidharma, Vinaja a Epistemologie a vynikal ve všech svých studiích s vyznamenáním.
Khjabje Dilgo Khjence Rinpočhe, velký mistr tradice Ňingma, mu předal celou sbírku cyklu zmocnění Ňingtig, vysvětlení a ryzích pokynů. 10. Khjabje Něnang Pawo Rinpočhe, poslední hlavní žák 15. Karmapy Khakhyab Dorje, mu předal celé učení 2. Šamarpy Khačho Wangpa a vybraná učení 8. Karmapy Mikjo Dordžeho. Kromě toho Šamarpa obdržel učení od velkého mistra Khjabje Ugjena Rinpočheho, zejména předání hlubokých iniciací Rinčhen Terdzöa a esoterických iniciací Čhogling Tersar.
Od Kalu Rinpočheho obdržel celý cyklus učení Šangpa Kagjü a od 70. Je Khenpoli Bhútánu obdržel transmisi čtení Čhag Čhen Gja Šhung, kolekci Mahámudry od různých indických Mahasiddhů. Stručně řečeno, Šamarpa obdržel transmise od více než deseti velkých buddhistických mistrů, a stal se tak dokonalým učencem vzdělaným v sútrách i tantrách.
16. Karmapa mu také předal úplné trojí sliby, vnější sliby Vinaja, vnitřní sliby Bódhičity a tantrické sliby držitele tajných znalostí Vidhjadhára. Formálně ho ustanovil držitelem linie a svým nástupcem.
V roce 1980, rok před tím, než 16. Karmapa zemřel, se ujistil, že předal Šamarpovi zvláštní ústní pokyn Linie Absolutní Realizace, který byl předán Tilopovi v neporušené linii od Buddhy Vahjradhary. Kromě transmise, kterou Šamarpa obdržel od 16. Karmapy, obdržel velké množství transmisí od jiných velkých současných učitelů různých tradic.
Během života 16. Karmapy Šamarpa intenzivně cestoval jako Karmapův zástupce a budoucí nástupce. Například v Nepálu zrekonstruoval a posvětil klášter Karma Rádža Mahávihára vedle stúpy Svajambunáth.
V roce 1981, poté, co zemřel 16. Karmapa, převzal Šamarpa odpovědnost za projekty, které 16. Karmapa zahájil před svou smrtí. Jednou z nich byla výstavba Karmapova Mezinárodního buddhistického institutu KIBI v Novém Dillí v Indii. Tento institut nabízí studentům a vědcům z celého světa do dnešního dne kurzy vyšších buddhistických studií. Již několik let je přidruženým subjektem indických univerzit a je uznáván mnoha vzdělávacími institucemi po celém světě.
Kromě toho od chvíle, kdy zemřel 16. Karmapa, se Šamar Rinpočhe nadále staral o mnichy a mnišky linie a poskytoval jim vzdělání. Zajistil, aby tantrické rituály a púdži byly vedeny ve všech Karmapových klášterech za přísného dodržování tradic Kagjü. V neposlední řadě měl, v souladu s přáním posledního 16. Karmapy, vytisknout stovky svazků Tengjurů, komentářů k sutrám a tantrám, a přinést jako dary mnoha buddhistickým chrámům a klášterům v Indii i mimo ni. Také vytiskl a distribuoval kompletní sbírku indických a tibetských děl Mahámudry.
Když uslyšel o mladém chlapci se zvláštními vlastnostmi žijícím v Lhase, Šamarpa zařídil, aby chlapce navštívili důvěryhodní lámové, a nakonec došel k přesvědčení, že se jedná skutečně o dlouho očekávanou reinkarnaci 16. Karmapy. Jeho volba byla navíc v souladu s vizí všeobecně uznávaného světce Chobgye Trichena Rinpočheho a byla dále potvrzena na základě prohlášením samotného dítěte, že je Karmapa. Jeho osobní vize z pozice Šamarpy a rituály prováděné na posvátných místech, u sochy Chenresiga v Káthmándú a také sochy Tary mimo Káthmándú dále potvrdily Trinle Thaje Dordžeho jako pravého Karmapu.
Tak, jako již mnoho jeho předchůdců, Šamarpa rozpoznal chlapce, Thaje Dordžeho, jako 17. Karmapu, kterého oficiálně korunoval na Karmapu v KIBI v Novém Dillí v roce 1994. V roce 1996 se uskutečnil tradiční obřad stříhání vlasů v Bódhgaje.
Jako držitel linie se Šamarpa přirozeně stal kořenovým učitelem 17. Karmapy a předal mu veškerou transmisi linie Kagjü, předával mu plné zasvěcení a iniciace. 1. prosince 2003 mu udělil titul Vidhjadhára (někdy zvané také Vadžračárja), což ho potvrdilo jako vůdce tradice Karma Kagjü.
Šamarpa cestoval po mnoha zemích a učil tisíce studentů po celém světě. V 90. letech založil celosvětovou organizaci Bodhi Path s cílem nabídnout buddhistickou praxi bez jakékoli sektářství a pokračoval ve výuce po celém světě, jak ve svých vlastních centrech Bodhi Path, tak v dalších centrech spojených s Karmapou.
V roce 2002 Šamarpa založil základní školu poblíž Dárdžilingu, následoval institut Šri Diwakar v Kalimpongu, který byl navržen tak, aby poskytoval desetiletý vzdělávací program buddhistických studií pro několik stovek mnichů. Jeho dalším nejdůležitějším projektem byl institut Šar Šarub v Káthmándú v Nepálu, věnovaný vyšším buddhistickým studiím, výzkumu a retreatu, s ubytováním pro tisíc mnichů. Mezitím v Tibetu bylo tradiční sídlo Šamarpů v Yangpachenu přestavěno na Institut vyšších buddhistických studií. Šamarpa se neomezoval pouze na své vlastní projekty, ale také přispěl k přestavbě a rozvoji mnoha institucí a klášterů v Tibetu. Blízko institutu Šarminub v Káthmándú zřídil Šamarpa speciální retreatové centrum, které funguje již mnoho let. Je to místo pro starší mnichy, kteří dodržují sliby Vinaya a kromě toho se věnují celoživotní praxi Mahámudry.
Šamarpa napsal několik knih o buddhistické praxi a také o demokracii, prokazující jeho zájem nikoli o politiku, které se vždy snažil vyhnout, ale o zlepšení života obyčejných lidí. Založil také Nadaci Infinite Compassion Foundation na podporu humánního zacházení se zvířaty.
14. Šamar Rinpočhe Mipham Chökji Lodö zemřel 11. června 2014 ve svém středisku Bodhi Path v Renčhen-Ulm v Německu. Tři dny zůstal ve svém posmrtném meditačním stavu zvaném také tugdam. Opustil tento stav během červnového úplňku,v den, který připomíná narození, osvícení a parinirvánu Buddhy. Jeho tělesné ostatky byly nejprve přivezeny do Indie a poté přes Bhútán do Nepálu, kde proběhla kremace.
Předchozí Šamarpové byli ověřováni v souladu s tradicí vzájemného rozpoznávání, a to Karmapou, jehož oni sami v předchozí inkarnaci rozpoznali. Tímto způsobem jsou Karmapové s Červenou korunou a Černou korunou, spoléhajíce se na svou jedinečnou realizaci a působení mimo politiku, věrohodně uznáváni a vzděláváni, a pokračují tak v tradici nejstarší linie v tibetském buddhismu.