Hlavní předností tohoto systému, založeného na jednotné filozofické koncepci taoismu, je možnost předcházet rozvoji onemocnění vyvažováním dvou protikladných složek v těle (jin a jang), které tak směřuje k dosažení potřebné rovnováhy a harmonie.
Teorie o jin-jangových proměnách prostupuje celou naukou tradiční čínské medicíny a vysvětluje organickou strukturu a části lidského těla (horní a dolní končetiny, záda a břicho, kůže, šlachy a kosti, orgány, čchi a krev), fyziologických funkcí (proudění a přeměna energie) a patologických změn (vznik nemocí), řídí se jimi diagnostika.
Léčení dle tradiční čínské medicíny
Čínská diagnostika se v hlavních bodech nijak neliší od diagnostiky v tradiční tibetské medicíně. Základními metodami jsou naslouchání, pozorování, dotazování, diagnostika jazyka a diagnostika pulsu. Výsledky jednotlivých metod ústí v určení diagnózy a stanovení terapie.
Hlavní léčebné metody v TČM jsou fytoterapie (léčení bylinami), akupunktura, masáže, cvičení a dietetika.